Radim Jančura: Nastavte produkt tak, aby byl vyžadovaný

Během pandemie jste vstoupil do oblasti hoteliérství, která hromadně upadala. Řekl byste, že vaše ochota podstupovat riziko je nadstandardní ve srovnání s běžným českým podnikatelem? Nebo je za takovým rozhodnutím tým specialistů, analýzy a zdravý selský rozum?

Patrně moje ochota podstupovat rizika je asi o něco vyšší než podstupují jiní, neřekl bych však, že ve svém podnikání podstupuji velká rizika, vždy jdu spíše na jistotu. Rozhodují se jen sám, výsledek konzultují s kolegy.

Myslíte, že Češi jsou obecně v podnikání opatrnější než podnikatelé v západní Evropě? Co byste jim při rozhodování poradil?

Myslím, že jsme více draví, podnikání u nás se otevřelo před 34 lety, zatím co jinde za západě byly karty již rozdány a trh rozebrán u velkých firem. Každý si musí zvážit rizika. Dá se však říci, že pokud je produkt dobrý, může uspět. Pokud produkt nadesignujete jako inovačně nejlepší a zároveň nejlevnější, byť s malou marží, můžete dobýt celý svět.

Nyní vlastníte jeden hotel v Česku a dva v Rakousku. Proč jste zvolil tuto zahraniční destinaci? Byly důvody ryze strategické?

Mám rád výzvy, rád pozitivně měním svět. Hotely ve světě jsou na prodej, neboť jsou většinou rodinné. Rodiny jsou unavené, zaměstnanci chybí, mladá generace nechce být otrokem své práce jako jejich rodiče. 3 hotely a 4 chaty pro skupiny není nic strategického, je to ale hledání cesty možné budoucnosti části cateringu a hoteliérství – samoobslužný servis postavený na důvěře, přátelství a respektu. Je to defacto sociologický projekt.

Jaké vnímáte rozdíly mezi českými a rakouskými zaměstnanci v otázce pracovního nasazení a komunikace? Traduje se, že naši sousedé, ať už Rakušané či Němci jsou pedanti na dodržování termínů a více dbají na předem stanovená pravidla. Jaké jsou vaše zkušenosti?

V Rakousku je pracovní trh hodně jiný. Každá profese má svoji kolektivní smlouvu, kterou musíte respektovat, byť nemáte odbory. Ta definuje mnoho podmínek, samozřejmě i minimální mzdu v daném oboru, v Česku to známe pod pojmem zaručená mzda, zde je však podmínek daleko více. Je to trochu administrativní peklo, zejména když malé Rakousko má 9 států a tyto státy mají jiná pravidla na ledacos. Jen musíte krmit právníky. Ano, Němci jsou lépe organizovaní, na vše si stanoví více času a postupují pomalu, ale jistě. My si stanovíme méně času, a nakonec to honíme na poslední chvíli.

Již váš první business, tehdy Student Agency, s.r.o., nyní RegioJet, a.s., vzešel z vaší inspirace v zahraniční, ke kterému jste přidal své inovace a využil lokálních nedostatků služeb. Myslíte, že inspirace v zahraničí je pro české podnikatele dobrá cesta? Že by měli více smýšlet internacionálně, byť budou podnikat primárně na českém trhu?

Inspirace jsem nikdy nehledal, servis ve vlacích, autobusech, ale i v hotelích je hledání vlastní cesty. Naše hlavní chyba je, že naše ambice končí na hranicích Československa. To je asi největší česká malost, byť mnoho firem ji už překonali.

Pojem podnikatelská internacionalizace je pro malé podnikatele poměrně neznámý, stejně jako metodiky a zahraniční spolupráce. Vy jste však v této oblasti jako ryba ve vodě. Myslíte, že vás přeshraniční vidění posunulo dále ve vašich dovednostech a způsobu rozhodování? Pokud ano, v čem? Co jsou ony hlavní faktory?

Železnice funguje v Evropě jako před 100 lety, končí na hranicích, odkud si to přebírá jiný státní dopravce. My jsme byli první, kteří jsme tyto hranice rozbili a začali provozovat osobní vlaky přes hranice. Nemít partnera znamená mít svobodu v prosazování vlastního vidění světa.

Jaké bylo vaše nejtěžší podnikatelské rozhodnutí? A proč jste ho učinil?

Nejhorší rozhodnutí bylo začít provozovat taxi v Praze. Opět to jde z mé podstaty hledání nových cest. Nejtěžší rozhodnutí bylo toto podnikání ukončit a přiznat si vlastní chybu. Nelze jako velká firma podnikat na trhu, kde ekonomika je šedá, či dokonce téměř černá. To nelze a je to velké poučení.

Nedávno RegioJet expandoval do Německa. Jde tak o pátou zemi, kde působíte. Existuje nějaký klíčový rozdíl mezi vyjednáváním s českými a německými manažery? Na co je dobré se připravit při jednání s německým Partnerem?

Snažíme se v každé zemi nemít partnery a vytvořit si vlastní team a pokusit se nastavit vlastní firemní kulturu. Železnice funguje jako za císaře pána, pokud ji chcete změnit, musíte to postavit na zelené louce.

Ve svém rakouském hotelu jste zavedl 5hodinovou pracovní dobu, aby zaměstnanci měli více času pro svůj osobní život. Myslíte, že podobné inovace jsou budoucností udržet si kvalitní pracovníky? Co si myslíte o 4denním pracovním týdnu? Umíte si tento nový fenomén představit jako evropský standard?

Ano, je to bohužel budoucnost, ale snad nás to potká až za 10let s rozvojem digitalizace, automatizace a robotizace. Jak jsem řekl, hotely jsou spíše sociologický experiment, kratší pracovní doba a více volného času je jedna z cest, jak do gastra vrátit zaměstnance. Dnes se od nich očekává práce po celý den, což k osobnímu štěstí nevede.

Jste jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů a také osobnost, díky které se změnilo cestování autobusem a vlakem v Česku na zážitek. Doslova jste realizoval motto „Make your business a Destination“, co byste poradil českým podnikatelům, aby se jim to podařilo také?

Nastavte produkt tak, aby byl vyžadovaný. Malá marže taky marže. Emoce nic nestojí.

Je něco, co byste rád sdělil vašim cestujícím či budoucím hostům vašich hotelů v Rakousku?

Nejsme dokonalí, ale snažíme se to dělat jinak. Přijďte a pomozte nám pozitivně změnit svět.

nbsp;

Čtěte také

Interview: Karin Krausová Vrdlovcová
Moni ON AIR: Internacionalizace podnikatelů nevyhnutelná
Jak může internacionalizovat jednotlivec
Jaký je rozdíl mezi českým a americkým marketingem?