Rozdíl platů mezi muži a ženami není jediným rozdílem, které ženy staví do nevýhody a dělá je ekonomicky slabšími. Mezera ve financích je mnohem větší a není tomu tak dlouho, co byla od sebe na míle vzdálená. Přesto, když se řekne genderová mezera, mnoho lidí si skrze medializaci pestrých titulků fyzických a společenských srovnání nevybaví klíčový problém.

Odstranění genderové finanční mezery je stěžejní pro zlepšení a zkvalitnění životů rodin. Málokdo však tento problém vidí a nelze se čemu divit, když není v záři reflektorů. Hlavní faktory genderových rozdílů jsou totiž ekonomické, spadají do oblasti pracovního trhu a úvěrové politiky. Tyto oblasti nejsou mediálně tak přitažlivé jako jiné genderové rozdíly, a tak nemohou být v otázkách genderové mezery na prvních příčkách.

O rozdílech souvisejících s pohlavím ve vztahu s úvěrovým trhem se hovoří pramálo

Rozdíl je však pozoruhodný v kontextu posledních 15 let, kdy přišlo na úvěrový trh mnoho změn a nové standardy. Propast mezi příjmy můžeme stále vidět na trhu práce. Jak je to ale s propastí v oblasti půjček a úvěrového skóre? Odpovědi poskytla analýza společnosti Investopedia z roku 2020, která odhalila značné úvěrové rozdíly.

Ještě v 70. letech nebylo ženám dovoleno vzít si půjčku nebo žádat o úvěr. Pokud si koupily dům, musely obvykle zaplatit větší zálohu než muži. V roce 1974 byl přijat zákon o rovných úvěrových příležitostech tzv. ECOA, který zakázal diskriminaci žadatelů o úvěr na základě pohlaví. Poprvé v historii mohly ženy vlastnit kreditní kartu na své jméno.

To, co bylo běžné 3000 let před naším letopočtem si musely ženy opět vydobýt. Například v Egyptě měly ženy stejná finanční práva jako muži. Mohly nabývat, vlastnit a disponovat s majetkem, uzavírat smlouvy a iniciovat občanskoprávní soudní spory. Byly členkami v porotách, svědky právních událostí a vždy tato práva uplatňovaly. O vývoji finančních a ekonomických práv ženy se můžete dočíst v článku zde.

Genderová mezera je menší, ale stále živá

Ani ne před čtyřiceti lety bylo v Anglii schváleno, že ženy mohou své peníze utrácet v hospodách. V roce 2014 dle indického Národního úřadu pro kriminalitu ukázaly statistiky, že v průměru každou hodinu zemře jedna žena ve sporu o věno, i když je tato praxe od roku 1961 zakázána. V roce 2019 to bylo již 20 žen denně.

Prezident Reagan podepsal zákon o ženském podnikání „Women’s Business Ownership Act„, který vytvořil vládní podporu pro podnikající ženy a odstranil požadavek mužských spoluúčastníků na půjčky pro podnikatelky v roce 1988.

O účasti žen na úvěrových trzích v rané novověké Evropě si lze přečíst ve sbírce esejí „Women and Credit in Pre-industrial Europe“, které se zaměřují na roli žen věřitelek a dlužníků. V tradiční histografii jde o značně opomíjené téma, které stojí za to poznat. Mohly ženy vstoupit na úvěrový trh, a pokud ano jak? Co znamenalo jejich zapojení pro komunitu a domácnost? Byl úvěr vektorem ženské emancipace? Jaké změny nastaly v kapitalismu? Jak mohou historické zkušenosti žen na úvěrových trzích ovlivnit současné strategie pro zajištění finanční rovnosti?

V důsledků pravidel o shromažďování dat je hodnocení genderových rozdílů na úvěrovém trhu náročné, přesto se takové studie existují. Ženy mají vícero účtů a srovnatelné zůstatky s muži. Využívají nižší částky hypotečních úvěrů a mají nižší míru delikvence. Samoživitelky využívají úvěry více než svobodní muži. Srovnání historii úpadků je o něco vyšší u svobodných mužů. Obecně lze říci, že muži a ženy jsou v mnoha svých úvěrových návycích téměř identičtí, přesto mají ženy stále mnoho nevýhod, které jim brání ke stejným podmínkám. Rodičovská dovolená má v ekonomické a kariérní oblasti negativní dopad. Ve vědecké sféře je absence pracovní přítomnosti z důvodu rodičovství sankciována.

Mnoho žen díky snížení příjmu nedosáhne na finanční možnosti, které by měly

Podnikající žena musí kalkulovat dříve, než na například nastoupí na rodičovskou dovolenou. Bude-li podnikat nebo vlastnit majetek, má mnoho omezení a mimo standardního příspěvku na podporu od státu nedosáhne ani jako samoživitelka či s partnerem s nízkými příjmy. Ekonomická situace je v takovém případě pro rodinu tíživá a žena se musí vrátit do pracovního procesu. Sociální systém nedokáže poskytnout řádnou kompenzaci a ženy tak minimalizují čas strávený s dítětem na úkor práce, aby vyrovnaly finanční mezeru.

Genderové rozdíly z pohledu finančních a úvěrových možností lze nejlépe vidět ve skutečné praxi jednotlivých žen, které se dostanou do běžných životních situací, často v souvislosti s péčí o děti.

Žádný zákon neukládá rodičům 50% nákladovou povinnost do věku 18 let dítěte v případě, že dojde k jejich separaci. Často jsou to právě matky, kdo tyto situace řeší samy a dostávají se na hranici chudoby. Studie Nature Human Behavior ukázala, že v Česku v roce 2022 braly ženy o 16% menší platy než muži. (Procenta jsou ve skutečnosti horší, neboť ženy pracují často na dohody bez zaměstnanecké smlouvy.)

Studii o nerovném odměňování mužů a žen v rámci zaměstnání v 15 zemí, si můžete stáhnout na stránkách zde.

Pragmatický pohled ukazuje, že zajištění finanční rovnosti a nastolení inovativních podpor pro muže a ženy, kteří pečují o děti je jedinou cestou k ekonomické stabilitě rodin budoucích generací.

My bychom rádi ženám a matkám (v režimu mateřského a rodičovského volna) pomohli. 01.02.2024 zakladatelka ústavu Lucie Hron předložila návrh správní radě ústavu k zahrnutí iniciativy Women ESS do programu Inkluze žen v podnikání, jako reakci na hluboce zakořeněné nerovnosti na trhu práce a mezd mezi muži a ženami.

» ENGLISH VERSION

Inspirace

https://www.jstor.org/stable/90001150